wz

POŠTOVNÍ ZNÁMKA POUŽITÁ JAKO NOUZOVÉ PLATIDLO PRAŽSKÉ FIRMY V LETECH 1920-1921

Václav Hruška

Znam_Zel.jpg (20718 bytes)

Dokladů o použití poštovních známek jako drobných náhradních platidel v dobách nedostatku skutečných kovových mincí je celá řada. Přitom však nemuselo jít vždycky o všeobecný nedostatek drobných, ale třeba jen o čistě lokální záležitost. Dodnes v trafikách, na poštách, v papírnictví i jinde občas nabídnou nazpět místo chybějících drobných mincí poštovní známky v téže hodnotě. Je to přirozené, protože jde o státní ceninu, kterou lze kdykoliv použít.

V našem případě však jde o skutečnou náhražku za drobné oběživo, kde na aversu je použita čs. výplatní známka s alegorií poštovnictví s obrazem holubice se zapečetěným dopisem v zobáku, v hodnotě 10 haléřů,1) olivově hnědé barvy. Rubní stranu tvoří aluminiová podložka s vyraženým pětiřádkovým textem: ŽELEZÁŘSKÝ / OBCHOD FY / V. J. ROUSEK PRAHA VII/ PRODÁVÁ LEVNĚ. Podložka je na všech stranách známky přehnutá a tvoří kovový rámeček obdélníkového tvaru o rozměru 22,3 X 26,2 mm. Do něho je zasazen slídový kryt, který chrání známku na líci.

Zjistil jsem, že tuto neobvyklou nouzovku dosud nikdo nepublikoval. Neuvádí ji ani J. D o b r ý  ve svém soupisovém díle, 2) který z našeho území zná pouze tři případy použití poštovních známek, upravených na náhradní nouzová platidla. Jsou to nouzovky Bohmische Union Bank v Karlových Varech, Emil Nestepny Opava a Bazár "U města Paříže" v Praze 3). Bohužel Dobrý neuvádí konkrétně jakých známek bylo použito. Pouze z vyobrazení nouzovky Bazár "U města Paříže" v Praze lze zjistit, že byla použita známka s alegorií osvobozené republiky (vztyčující se žena s rozpaženýma rukama a roztrženými okovy)   autora V. H . B r u n n e r a . I tato známka, jako u námi popsaného platidla, byla vydána v červnu 1920  4) a vsazena do kovového, avšak kulatého rámečku o průměru 34 mm. Dobrý se tedy dopustil omylu, když uvedenou nouzovku zařadil již do roku 1919. Vnucuje se proto otázka, zda nejsou Dobrým datovány omylem o rok dříve i další dvě nouzovky s použitím poštovních známek.

Při studiu materiálů k použití poštovních známek jako platidel nikoliv samotných, ale nějakým způsobem adjustovaných (kovové, lepenkové či jiné rámečky, podložky a obálky), nelze se vyhnout úvaze, co vlastně bylo jejich prioritním posláním. Nahradit skutečně nedostatek drobných, nebo především svérázná reklama podniku, který je vydal?

Pro prioritní poslání známkových platidel jako náhražky za chybějící mince hovoří skutečnost, že byly vydávány a zřejmé používány v době obecného nedostatku drobného oběživa. Víme, že i když naše koruna jako samostatná měnová jednotka vznikla již 25. února 1919, teprve od června 1921 se razil první československý nominál - dvacetihaléř, po něm následovaly padesátníky, v roce 1922 desetihaléře a koruny a dvou a pětihaléře až v roce 1923.   5)

Naproti tomu lze však namítnout, že zatím zůstaly v platnosti všechny staré rakousko-uherské mince a že v této době zejména rakouských železných dvacetihaléřů bylo do Československa z Rakouska pašováno a u nás obíhalo velké množství. 6)

Pro skutečnost, že některým firmám, vydávajícím nouzovky s použitím známek, šlo současné spíše o reklamu, svědčí podle mého názoru nejméně tři následující okolnosti.

1. Například v Praze z této doby známe poměrně málo nouzovek, z nichž daleko nejznámější, všeobecně používaná, byla pouze mosazná dvacetihaléřová doplatní známka městských elektrických drah. To naznačuje, že potřeba náhradních platidel v Praze nebyla ve skutečnosti příliš velká, a že se bez nich velká většina podniků docela dobře obešla.

2. Na Dobrým popsané nouzovce Bazáru "U města Paříže" je na rubu papírové podložky známky, zarámované do kulatého kovového rámečku, následující sedmiřádkový nápis: U města Paříže / v Praze, Celetná 15 / Největší obchodní / dům hračkami. / Vzácné předměty / na dárky / všeho druhu. Tedy reklama.

Na námi popisované nouzovce je na zadní straně aluminiové podložky vyražen pětiřádkový text rovněž reklamního charakteru: ŽELEZÁŘSKÝ / OBCHOD FY / V. J. ROUSEK / PRAHA VII /PRODÁVÁ  LEVNĚ. 7)

Podobně je umístěna reklama i na rubu náhradního platidla firmy Emil Nestepny v Opavě a známe i podobné příklady z Německa z téže doby. 8)

Z toho se dá soudit, že tak zvané známkové peníze sloužily současně jako zajímavá a výhodná forma reklamy, 9)  v tomto případě možná i díky použití zcela nových poštovních známek mladé Československé republiky, které mohly působit na vlastenecké city.

3. Konečně třetím důvodem jsou náklady na pracné zhotovení náhradního platidla s použitím poštovní známky, pro kterou musela být zhotovena podložka, nebo rámeček z kovu, ochranný kryt ze slídy, vyraženo, nebo natištěno jméno firmy s reklamou a nakonec známka do tohoto ochranného obalu zapaspartována. Tyto náklady rozhodně nebyly zanedbatelné a jisté poměrně značně převyšovaly vlastní nominální hodnotu použité známky, která byla současně hodnotou náhradního platidla. Vydavatel zřejmé počítal do určité míry s kompenzací vynaložených výdajů za předpokládaný zisk z nevšedního způsobu reklamy. V té souvislosti by byly jisté zajímavé počty takto zhotovených platidel i to, zda neexistovaly ještě nějaké další nominály. 10)

Obecně však bylo použití poštovních známek jako nouzových peněz pro oba partnery (firmu i zákazníka) nesporně výhodné vzhledem k možnosti jejich pozdějšího použití k původnímu účelu - frankování pošty. To se asi také v době normalizace drobného oběživa běžně dělo, a proto tak málo známkových platidel zůstalo zachováno.

V závěru bych chtěl zdůraznit, že úvaha o hlavním účelu použití poštovních známek v různých ochranných obalech v době nedostatku drobných mincí zůstává skutečně jen úvahou, protože po mnoha desítkách let, kdy archívy zaniklých firem byly dávno skartovány a přímí aktéři i ostatní pamětníci jsou většinou mrtvi, se lze pravdy těžko dopátrat. 11)


1) Známka byla dána do oběhu v červnu 1920 v nákladu téměř 70 miliónů kusů a platila do 15. března 1932. Stejný motiv měly i hodnoty 5, 10, 15, 20, 25 a 30 haléřů v různých barvách. Autorem těchto známek byl zasl. umělec Jaroslav B e n d a , známý tvůrce státovky v hodnotě 5 Kčs z roku 1921 a spoluautor návrhu na čs. dukáty. Srv. Specializovaný katalog čs. známek Pofis. Praha 1978 a Malý encyklopedický slovník A-Ž. Praha 1972.

2) D o b r ý , J.: Soupis nouzových peněz, vydaných na území Československé republiky v letech 1914-1923. NČČsl XIII. a XIV., 1939/38, s. 97-142.

3) D o b r ý , J.: op. cit., č. 313, 323, 327a.

4) Srv. katalog Pofis.

5) P o l í v k a , E.: Československé mince 1918-1977. Hradec Králové 1978.

6) F u n k , H.: Nouzovky 1914-1921 na území CSSR pohledem numismatika NDR. Sběratelské zprávy 16, 1977, s. 14-16.

7) Firma Rousek, založená v roce 1906, měla své hlavní sídlo v Praze VII na dnešní třídě Dukelských hrdinů č. 14.

8) Srv. zprávu Použití poštovních známek jako platidel. Známkové peníze? Sběratelské zprávy 18, 1976, s. 14-19.

9) K využití nouzových platidel k reklamním účelům srv. P e t r t y l , J . : Reklamní propagační využití formálních znaků papírových platidel. Num. listy. 14, 1958, s. 104-105.

10)Člen ČNS J . K o u n o v s k ý , kterému vděčím za popisovanou známku, mne informoval, že stejné známkové platidlo kdysi viděl s jiným nominálem poštovní známky.

11)Za pomoc při získávání informací o známkovém platidle firmy Rousek děkuji
dr. R i c h t e r o v i z ředitelství Domácích potřeb, vedoucímu prodejny p. K u č e r o v i , pí. M . R o u s k o v é a pí. M . M y s 1 í k o v é , kolektivu pracovníků Poštovního muzea v Praze a ochotným pracovníkům u V. J. Rotta a v Domácích potřebách na Nám. bratří Synků.